Marta Bartošková
| Marta Bartošková | |
|---|---|
| Narození | 17. srpna 1972 (52 let) |
| Bydliště | Praha |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | překladatelka a tlumočnice |
| Ocenění | Zlatá stuha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marta Bartošková (* 17. srpna 1972) je česká překladatelka a tlumočnice z islandštiny, norštiny a angličtiny a propagátorka současné islandské literatury.
Od roku 1990 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy angličtinu a norštinu a později svůj zájem rozšířila o islandštinu. V roce 2005 obhájila doktorskou práci s titulem Reflexe modernity v poválečné islandské próze. Ve své generaci českých skandinavistů je prakticky jediná, kdo se v plné šíři věnuje současné islandské literatuře. Do češtiny přeložila díla mnoha významných islandských autorů, především Jóna Kalmana Stefánssona, Andriho Snæra Magnasona a dalších.
Bibliografie nejvýznamnějších překladů
[editovat | editovat zdroj]Překlady z islandštiny
[editovat | editovat zdroj]- Andri Snær Magnason. O času a vodě. Praha: Argo, 2022.
- Andri Snær Magnason. Truhla času. Praha: Argo, 2021.
- Kalle Güettler, Rakel Helmsdal, Áslaug Jónsdóttir. Strašidláci nebrečí. Praha: Argo, 2016.
- Kalle Güettler, Rakel Helmsdal, Áslaug Jónsdóttir. Ne! řeklo strašidýlko. Praha: Argo, 2016.
- Gyrðir Elíasson. Okno na jih: příběh. Praha: Kalich, 2020.
- Einar Kárason. Ptáci bouře. Praha: Kniha Zlín, 2019.
- Hallgrímur Helgason. Ženská na 1000°: vypráví Herbjörg María Björnsson. Praha: Argo, 2021.
- Jón Kalman Stefánsson. Lidské srdce. Praha: Dybbuk, 2016.
- Jón Kalman Stefánsson. Smutek andělů. Praha: Dybbuk, 2014.
- Jón Kalman Stefánsson. Ráj a peklo. Praha: Dybbuk, 2012
- Yrsa Sigurðardóttir. Poslední rituál. Praha: Metafora, 2014.
Překlady z norštiny
[editovat | editovat zdroj]- Gunstein Bakke. V očekávání. Praha: Argo, 2019.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 2022 Zlatá stuha (za překlad knihy Andriho Snæra Magnasona Truhla času)[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WWW.HMSDESIGN.CZ, desing: HMS design-. Zlatá stuha - Zlaté stuhy 2022 předány!. www.zlatastuha.cz [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online.
